Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka
Více než dvacet let sdílela sochařka Hedvika Zaorálková život s překladatelem Jaroslav Zaorálek, jehož práce obohatila českou literaturu o zásadní díla evropských autorů – od Marcel Proust po Louis-Ferdinand Céline. Zatímco jeho překlady vstoupily do kulturní historie, její vlastní tvorba ustoupila do pozadí. Kniha vzpomínek, vzniklá deset let po manželově smrti, dnes nabízí jedinečné svědectví o životě i práci dvou osobností, které dlouho zůstávaly v nenápadném, přesto zásadním zákulisí české kultury.
Více než dvacet let společného života sochařky Hedviky Zaorálkové s jejím mužem, jedním z nejvýznamnějších českých překladatelů dvacátého století, obohatilo domácí literaturu o dvě stovky knih z francouzštiny, němčiny, italštiny a dalších jazyků: například o Proustovo Hledání ztraceného času, Célinovou Cestu do hlubin noci, Rollandovou Okouzlenou duši, Grimmelshausenova Simplicia Simplicissima, prózy a divadelní hry Jeana Giona, knihy Géranda de Nervala, Alfreda Jarryho, Guillauma Apollonaira. Dílo Hedviky Zaorálkové se však v takovém rozsahu ani zdaleka nepřiblížilo. Ustoupilo dobrovolně stranou, aby uvolnilo místo mužově práci. Stalo se tak docela bez výčitek, ochotně, s láskou, avšak nenávratně. Oba dva proto po dlouhá léta zůstali ve skrytu. Jaroslav Zaorálek povahou své práce, Hedvika částečným odložením sochařství na neurčito. Kniha jejích vzpomínek, psaných na sklonku padesátých let, deset let po Zaorálkově smrti, složená z manželových i vlastních deníků, dopisů, recenzí překladů, zápisků a úvah o umění i překladatelství, tak přináší vzácný a důležitý obraz života dvou lidí pohybujících se v "neviditelných" vrstvách české kultury.
Vydalo Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, příspěvková organizace, ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury. Vydáno s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Středočeského kraje v roce 2023.